Doktrína NATO vychází ze studenoválečného paradigmatu, kde Rusko je stále považováno za úhlavního nepřítele, přestože již třicet let není komunistickou zemí. A všechny státy, které buď Rusko podporují v současném konfliktu s Ukrajinou, nebo zachovávají vlažný postoj, jsou přinejmenším podezřelé. NATO prostě potřebuje mít jasně vymezeného nepřítele, aby ospravedlnilo smysl své existence.

Čínská tisková agentura Xinhua uvádí, že během zasedání ministrů zahraničí NATO ve dnech 6. – 7. dubna obvinil generální tajemník Jens Stoltenberg ČLR z „neochoty odsoudit ruskou agresi“ proti Ukrajině: „Peking se připojil k Moskvě ve zpochybňování práva národů zvolit si vlastní cestu. To je vážná výzva pro nás všechny“, prohlásil Stoltenberg.

Na tyto invektivy reagoval mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí: „NATO by mělo okamžitě přestat šířit dezinformace a provokativní poznámky směrem k Číně a opustit konfrontační přístup rýsování ideologických linií… Šéf NATO už nějakou dobu nerespektuje fakta a zaměňuje černé za bílé, neopodstatněně obviňuje, pomlouvá a útočí na Čínu. Nezodpovědně se vyjadřoval k čínské zahraniční politice, zdůrazňoval „hrozbu ze strany ČLR“ a v poslední době dokonce použil nátlak. Čína takové chování odsuzuje a odmítá“.

Peking obvinil NATO, že se dlouhodobě drží zastaralého bezpečnostního konceptu a zapojuje se do blokových konfrontací v souladu se starou příručkou studené války. V rozporu s tvrzením, že je NATO obranná organizace, neustále způsobuje potíže a konfrontace a vedlo války proti suverénním zemím. Mluvčí ministerstva zahraničí ČLR dále uvedl, že rozvoj Číny znamená příležitosti pro svět, nikoli hrozby: „NATO by mělo okamžitě přestat šířit dezinformace a provokativní poznámky o Číně a opustit svůj konfrontační ideologický přístup. NATO narušilo pořádek v Evropě. Mělo by se přestat snažit destabilizovat Asii a svět“. Tak ostrá slova z Pekingu dosud nezazněla.

Už minulý měsíc však náměstek čínského ministra zahraničí obvinil NATO z války na Ukrajině a kritizoval Západ za sankce proti Rusku. Na konferenci v Pekingu nazvané „Relikt studené války“ varoval, že další vývoj rusko–ukrajinského konfliktu by mohl mít příliš děsivé následky: „Sankce proti Rusku se rozšířily do takové míry, že nyní je globalizace zbraní. Ani sportovci, kultura, umění a zábava nezůstali ušetřeni“. ČLR oficiálně neodsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a čínští představitelé a tamní veřejnoprávní média z velké části viní z války USA. Západ kritizuje čínská média za to, že „podporují Putinovu propagandu“ a masakr v Buče nazývají „dobrou show“.

Čína je hned po Rusku druhým úhlavním nepřítelem NATO a její odstup od války na Ukrajině, úsilí o mírové řešení a neochota přímo se vměšovat se do konfliktu, který se jí netýká, vyvolal kritiku Severoatlantické aliance, jež by ráda své dva nepřátele poštvala proti sobě. To se jí však dlouhodobě nedaří a bude muset čelit silnému bloku tvořeného nejlidnatější a největší zemí světa.